Nedávná reklama jedné stavební spořitelny sdělovala toto: „Stavebko do starého železa nepatří.“

Proč je u nás stavební spoření tak oblíbené?

Existuje jeden zásadní důvod, který převyšuje všechny ostatní: POCIT JISTOTY. Se stavebkem Češi cítí, že mají něco, co je bezpečné. Garantovaný výnos. To se nám prostě líbí. Penízky mít buď pěkně pod polštářem nebo někde, kde je ideálně na 100 % jisté, že je dostaneme zpátky a nehrozí nám tak žádné riziko.

Záměrně jsem použil slovo pocit. Reálným důvodem oblíbenosti stavebka je nedostatek finančního vzdělání. A když nemáme dostatek znalostí, cítíme se ohroženi. Kvůli tomu chceme jít tou nejjistější cestou. To nás ale může vyjít hodně draho.

 

Pro koho je dobré stavební spoření?

Stavební spoření není vhodné téměř pro nikoho. V některých případech může dávat smysl jako příprava na bydlení (pro zajištění fixní úrokové sazby), ale ani to neplatí vždy. Často je lepší peníze kumulovat jinými cestami.

Pokud by někdo chtěl stavební spoření skutečně jako spořící produkt, musel by jeho spořící časový horizont být přesně 6 let. Určitě ne kratší dobu. Když by se totiž klient rozhodl stavebko vybrat dříve, přichází o veškerou státní podporu (na které je mimochodem „zázračný“ výnos tohoto produktu postavený) a většinou ještě za předčasný výběr zaplatí 1 % z cílové částky.

 

Pokud existuje šance, že byste peníze potřebovali dříve než za 6 let, rozhodně se cestou stavebního spoření nevydávejte.

 

A teď ten ideální scénář:

  • Do stavebka klient posílá přesně 20 000 Kč ročně.
  • Cílová částka je nastavena na nejnižší možnou hodnotu kvůli poplatkům, tedy do 150 000 Kč. Cílovou částku tvoří vklady klienta, úroky a připsaná státní podpora.
  • Klient spoří přesně 6 let a hned poté stavebko vybírá.
  • Maximální výnosnost se pohybuje okolo 3,4 % p.a. (ročně).

 

Vzdělaný klient u každé investice (spoření) zhodnotí její zajímavost pomocí investičního trojúhelníku (video Investice s garancí). Tady hrají roli 3 základní faktory:

  • Očekávaný výnos.
  • Riziko.
  • Likvidita (možnost peníze z produktu dostat).

Kvůli tomu, že je předčasný výběr extrémně nevýhodný, není likvidita tohoto produktu tak zajímavá. Riziko je na první pohled malé, ale stavebko nemá ochranný mechanismus proti inflaci ve formě podkladového aktiva (o tom později), proto riziko ztráty peněz existuje i zde a na delších časových horizontech nemusí být malé. Očekávaný výnos by tedy měl být výrazně vyšší, pokud si toto spoření srovnáme s jinými druhy investic.

Například kvalitní realitní fondy mají v současné době (2019) očekávaný výnos kolem 3,5 – 4 %. Rizika sice existují, ale pokud na ně klienta finanční konzultant připraví, dají se z velké části dobře eliminovat. Likvidita je velmi vysoká, protože se investuje formou otevřeného podílového fondu (článek o realitních fondech).

 

A nezapomínejme na poplatky! U stavebního spoření je poplatek za založení 1 % z cílové částky a velmi často také roční poplatek za „správu“, který může přesáhnout hranici 300 Kč.

 

 

Špatně stanovené cíle klienta

Často jsem se potkal s tím, že se stavební spoření používá jako prostředek na odkládání peněz pro děti. To je většinou úplný nesmysl. Nejčastějšími klientskými investičními cíli u dětí jsou „startovné do života“ a „studium“. Tyto cíle mají delší časový horizont. Často 15 let a více. V takovém případě je stavebko naprosto neefektivní.

 

Pokud je váš investiční cíl delší než 6 let, stavebku se vyhněte. Potřebujete produkt, jehož podkladové aktivum dlouhodobě chrání klienta proti inflaci.

 

Samozřejmě mohou mít finanční cíle u dětí i kratší časový horizont. V takovém případě ale často chtějí klienti větší likviditu (dostupnost prostředků) i v průběhu investování/spoření.

 

Nechce se mi riskovat ve fondech

Podílové fondy mohou být velmi konzervativním a výnosným investičním instrumentem. Lidé mají obecně strach ze ztráty. Ten je u většiny z nás daleko silnější než radost ze zisku.

Jako příklad si můžeme vzít třeba akcie. Je velmi pravděpodobné, že nastane rok, kdy investiční portfolio klienta sestavené z globálních akcií klesne o 10 %. V době krize může být pokles ještě daleko vyšší. Pokud je ale vzhledem k tomuto riziku správně nastavený časový horizont, mohou být při pravidelné (nejčastěji měsíční) investici poklesy skvělou a vítanou situací.

 

Jak je to možné?

 

Tento koncept se nazývá „cost averaging“ (průměrování nákladů). Představme si tuto situaci:

  • Klient investuje pravidelně na měsíční bázi.
  • Jeho časový horizont je 15 let a více (vzdálenější cíl).
  • Na trhu dojde kvůli ekonomickým nepokojům k výraznému poklesu.
  • Díky poklesům jsou nižší ceny akcií.
  • Klient je stále na trhu a za svou pravidelnou investici nakupuje více akcií.
  • Jakmile trh zase roste, klient má větší objem akcií v portfoliu. Jeho majetek je větší díky poklesu.

 

Pokud je investiční strategie u klienta zvolena správně s ohledem na časový horizont, mohou pro něj být poklesy na trhu velkou příležitostí.

 

Rizik je zde samozřejmě více. Měnové riziko, tržní riziko, kreditní riziko, … Ale všechna tato rizika se dají v čase efektivně řídit. Nedílnou součástí svobody a finančního růstu je riziko a nejistota.

 

 

Žádné podkladové aktivum a velké riziko

Stavební spoření může být ve skutečnosti velmi rizikovým produktem, i když to na první pohled není patrné. Hlavní výnos stavebka tvoří státní podpora. Ta se může kdykoli změnit. Dokonce i v průběhu 6 let, během kterých má klient smlouvu aktivní.

Největší problém stavebního spoření je ale ještě trochu jinde. Je to spoření. Není tedy podložené žádným aktivem. Klient neinvestuje do reálné hodnoty. Zhodnocení tohoto produktu netvoří skutečná podkladová hodnota, která by za ním stála. Tvoří jej státní podpora a velmi malé zhodnocení slíbené stavební spořitelnou.

Všichni mí klienti mají jedno společné: nechtějí přicházet o peníze. Jsou velmi konzervativní. Konzervativnost by ale měla jít ruku v ruce s finančním rozvojem. Jinak může klienta stát paradoxně úplně nejvíce.

Teď se podíváme na hlavní důvod, proč je výše uvedená skutečnost dlouhodobě velmi nebezpečná.

 

 

Tichý zabiják jménem INFLACE

Inflace znamená, že vaše peníze ztrácejí v čase na hodnotě. Krátkodobě to tak nebolí. Ale dlouhodobě to může být velmi nepříjemné.

Pokud by průměrná inflace byla 2,5 % a klient by měl 100 000 Kč po dobu 6 let, tak za těchto 6 let bude potřebovat 115 969 Kč, aby si koupil stejné věci jako před šesti lety. Hodnota jeho peněz klesla.

 

Důležitá myšlenka: výši inflace nemáte pod kontrolou, proto je potřeba investovat tak, abyste byli proti inflaci dlouhodobě chránění.

 

Co kdyby nastal problém v ekonomice a stát by jej řešil opatřeními, která by vedla ke zvýšení míry inflace? Kdyby najednou průměrná inflace během 6 let nebyla 2,5 %, ale třeba 7 % a klient měl 100 000 Kč. Po uplynutí těch 6 let už by potřeboval 150 073 Kč!

Kdyby taková situace nastala, tak vás stavebko neochrání, protože jeho výnos je daný pevně. Je to jen číslo. Často se mě klienti ptají, jaká výše výnosu už je zajímavá. Je to 6 %? Nebo 4 %? Na to odpovídám, že kdyby měl klient výnos 10 % ročně, ale inflace by byla 15 %, tak má problém, protože hodnota jeho peněz klesá.

Proto je potřeba investovat do takových nástrojů, jejichž podkladové aktivum dlouhodobě proti inflaci klienta chrání. Typickým příkladem jsou nemovitosti nebo akcie. Obě tato aktiva mohou být velmi riziková. Pokud se u nich ale správně zvolí časový horizont (akcie alespoň 15 let, nemovitosti ideálně alespoň 5 let) a klient pochopí možná rizika a jejich řešení (např. realitní fondy – může dojít k přecenění hodnoty a poklesu hodnoty nebo úplnému uzavření fondu), tak získává informační výhodu a přibližuje se tak svým myšlením k finanční svobodě.

 

Autor článku: Ing. Jan Skryja

 

Spojte se s námi a domluvte si informační schůzku

 

 

 

 


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *